David Adam: Muž, který nemohl přestat

Vtíravé myšlenky má občas téměř každý. Ať už se týkají jídla, sexu, násilného chování, devět z deseti lidí občas napadne něco, co vzápětí vnímají jako šokující, nepřiměřené či děsivé. Pokud se takové nechtěné myšlenky vracejí opakovaně a donutí člověka vyhýbat se jim pomocí rituálů v chování, může se takové myšlení a chování rozvinout v obsedatně kompulzivní poruchu. Autor, který sám přes dvacet let s touto poruchou zápolí, v upřímné snaze jí porozumět nabízí přehled psychologických, výzkumných, historických, ale i osobních postřehů a poznatků. Osobní příběh se prolíná celou knihou od prvního výskytu, kdy se nemoc ozvala jako „sněhová vločka uprostřed léta“, přes rozvoj složitých kompulzivních obran proti vtíravým myšlenkám, až po léčbu ve skupinové terapii KBT.

Podívejte se na knihu do katalogu.

Holger Dambeck: Přijdou tři logici do baru…

Lidé, kteří přemýšlejí přísně logicky, někdy říkají legrační věci. Jak je údaj o tom, že můj nejstarší syn má psa, herní konzolu nebo světle hnědé vlasy, důležitý pro určení jeho věku? A co tři logici, kteří v baru nevědí, jestli si všichni chtějí objednat pivo – dostanou, co chtějí? V této knize autor představuje svůj osobní výbor nejhezčích logických a matematických hádanek z různých knih a internetových stránek v řadě jazyků. Některé z nich se navíc osvědčily jako „hádanka týdne“ na webu Spiegel Online. Autor zde vyjadřuje své přesvědčení o nutnosti vyhnout se těžkopádnému počítání ve prospěch kreativně-elegantního způsobu řešení. Po úvodu, v němž popisuje základní principy řešení matematických úloh, překládá 100 zadání – klasické úkoly, hádanky vyžadující tvořivost, geometrická zadání, početní hlavolamy, problémy zahrnující kombinatoriku a pravděpodobnost, úlohy pojednávající o cestování a nakonec i soubor obzvláště složitých záhad. Holger Dambeck vystudoval fyziku a pracuje jako redaktor ve Spiegel Online, kde píše dva pravidelné matematické sloupky. Je nositelem ceny Německé matematické společnosti.

Podívejte se na knihu do katalogu.

Mario Escobar: Osvětimská ukolébavka

Tam, kde jiní ztrácí naději, ona najde odvahu bojovat. Sama proti všem. Hlavní hrdinka Helene pochází z Německa, má modré oči a plavé vlasy. Na začátku druhé světové války se s manželem romského původu, se kterým má pět dětí, dobrovolně ocitá v koncentračním táboře Osvětim. Po příjezdu přichází o manžela, děti se jí však podaří ubránit. K tomu jí pomůže nejen árijský vzhled, ale i fakt, že je zdravotní sestra. Je přeřazena do místní nemocnice a setkává se tak tváří tvář s doktorem Mengelem a její boj o přežití začíná.

Podívejte se na knihu do katalogu.

Lucie Hlavinková: Apatykář

Historický román s detektivní zápletkou Příběh románu se odehrává roku 1908 ve Štramberku. Hlavním hrdinou je mladý František, který sem přichází po studiích a dvouleté praxi v otcově pražské lékárně. Jeho život obsahuje několik tajemství, která ho velice tíží a postupně vycházejí najevo. I ve zdánlivě poklidném městečku, kde se chtěl věnovat studiu přírody a trochu se zotavit po nemoci, však narazí na mrazivou záhadu. Nejbohatší muž města stále nemá dědice, protože jeho děti umírají jedno po druhém už v prvním roce života. Pronásleduje rodinu opravdu kletba, nebo jde o zločin? Velkou roli v napínavém detektivním příběhu hraje genius loci Štramberka, půvabného města ve svérázném kraji.

Podívejte se na knihu do katalogu.

Fredrik Backman: Životní terno

Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Někdo z nás dnes přijde o život, pokud se někdo jiný dobrovolně nevzdá toho svého. Ale nestačí pouze zemřít, protože život není jen to, co právě končí. Život je všechno to, co se stalo předtím. Fredrik Backman umí mistrně vylíčit lidské pochyby a vnitřní démony, aniž ztrácí smysl pro humor. Toto vyprávění je mnohem smutnější než třeba Dickensova Vánoční koleda, ale i zde najdeme naději a možnost všechno napravit — i když za velmi vysokou cenu.

Podívejte se na knihu do katalogu.

Rosa Ventrella: Příběh spořádané rodiny

Hlavní hrdinka Maria má rebelskou povahu, která se v patriarchálním prostředí italského jihu moc nenosí. Postavy zde žijí jako ve vězení, nedokážou se vymanit z tradic konvenčního prostředí, kde jejich identitu určuje rodinné a sociální prostředí. Dívka vyrůstá v osmdesátých letech v chudinské čtvrti apulijského Bari. Spolu s ní sledujeme materiální i morální chudobu zapadlého městečka. Její dospívání však neurčují ani tak „olověná léta“ jako po generace trvající nevraživost mezi některými sousedy a otcova zuřivost, jež v cholerických a neutuchajících vlnách doléhá na celou rodinu. Největším vlnolamem je ale v tomto případě jeden z Mariiných bratrů, a byť otec nešetří nikoho, Maria jako jediná může být otci nablízku, aniž by jí to dříve nebo později způsobilo jinou újmu než psychickou. Tedy do té doby, než se jejím nejlepším přítelem stane Michele, syn místního mafiánského bosse. Roky plynou a Maria se musí vzdát jediného kamaráda, aby upokojila otcův hněv a touhu po pomstě za rodinnou tragédii. Co ale přinese Mariina dospělost? Poslušnost otci, nebo vzpouru a cestu za snem? Překladová práva se prodala do více než 17 zemí světa ještě před italským vydáním knihy a chystá se filmová adaptace.

Podívejte se na knihu do katalogu.

Blanka Čechová: Totál Balkán

Na první pohled vypadá Kosovo jako nádrž, do který se nepřetržitě naplno pumpuje, a všichni se okatě diví, jak je možný, že i po deseti letech je v nádrži vody sotva po kotníky. "Ale kam všechny ty prachy přišly?" rozčílím se. Kluci vybuchnou smíchy, jako bych jim právě řekla skvělej fór, kterej sama nechápu. "Nejspíš to narvali do pěti set tisíc osmi set padesáti pěti ping-pongovejch turnajů!" chechtá se Radim. Kryštof mi věnuje konejšivej úsměv, takže si připadám jako obecní primitiv, kterýmu léta naschvál tvrdili, že Země je placka, a on jim, blbec, věřil. 21:00 Jedu zpátky do Mitra. Všude tma. Nejde proud. Silnice je samá díra, kam člověk dohlídne, jsou siluety rozvalin, jako by válka skončila předevčírem. Není voda, není práce, není nic. Jen bordel, marasmus a špína. Doma přendám máslo z (teplý) lednice do (jakž takž chladnýho) mrazáku, aby ráno nebylo na kaši, poleju se vodou ze tří pet lahví a padám potmě na postel. Otázka dne: Dají se stamilióny rozkrást po stovkách? Jak se dělá demokratizace? Je možné se neztotožnit s hodnotami přední mezinárodní organizace? Proč vlají vlajky členských států tak vysoko? A proč nikdo neřekne pravdu? Mladá právnička se vydává do Kosova a na vlastní kůži získává šokující odpovědi na své otázky. V rámci jednoho roku zažije příběhy zdrcující i povznášející, udělá řadu chyb a spoustu záslužné práce, přičemž se stane černou ovcí mezinárodních misí a hrdinkou obyčejných lidí v Kosovu. Smích, který vzbuzují její glosy na adresu Organizace i kosovské společnosti, často tuhne na rtech a stožáry s vlajkami členských států obkličuje znepokojivými otazníky.

Podívejte se na knihu do katalogu.

Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak

Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. V knize Jako v nebi, jenže jinak najdeme rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Oproti knize Raději zešílet v divočině pak navíc i nečekanou porci humoru. O fotografický doprovod knihy Jako v nebi, jenže jinak se postarala Johana Pošová.

Podívejte se na knihu do katalogu.

Delphine de Vigan: Pouta

Tato silná, intenzivní, pochmurná kniha se světýlkem naděje, jejímiž hrdiny jsou naši současníci, je svědectvím o tom, že příčinou zla a tragických osudů nebývají jen války, přírodní katastrofy, nemoci a jiné, většinou těžko ovlivnitelné zásahy shora, ale působí si jen lidé sami navzájem svou lhostejností, leností, sobectvím, slabostí či nepochopením. Je také psychologicky věrohodným svědectvím o traumatech dospívajících, která nevznikají bez příčin, nýbrž v přímé souvislosti se stavem domácího zázemí, s vlastnostmi a životní energií a odolností rodičů. 

Podívejte se na knihu do katalogu.

Laetitia Colombani: Cop

Tři ženy žijící ve třech různých světadílech, tři osudy: Indka, která patří k nejnižší společenské vrstvě – Italka, jež zdědí rodinnou firmu – Kanaďanka, která má skvělou kariéru v právnické firmě. Všechny tři spojuje touha po důstojném životě. Nikdy se spolu nesetkají, nevědí o sobě; a přesto se mezi nimi vytvoří intimní pouto – symbolické pouto vzpoury proti nepřízni osudu.

Podívejte se na knihu do katalogu.