Historie Knihovny Boskovice od spolkové knihovny po současnost
Historie Knihovny Boskovice mapuje více než 150 let veřejného čtenářství ve městě. Časová osa zachycuje příběh knihovny na pozadí historických a společenských změn.
Počátky veřejného čtenářství ve městě jsou spojeny se spolkovými knihovnami
1863
Ve 2. polovině 19. století vzniká v Čechách řada čtenářských spolků, na jejichž fondy a činnost později naváží veřejné knihovny. Stejně tak tomu bylo v Boskovicích. Dne 1. listopadu se koná ustavující schůze spolku "Velen" a to v "slovanské čítárni boskovické", která se nacházela na náměstí (dnes řeznictví Steinhauser). Návrh na založení prvního českého čtenářského spolku v Boskovicích padl ve farní kaplance u p. Libora Scholze, kde se vlastenci scházeli ke čtení denních listů. Za předsedu tohoto čtenářského spolku zvolilo 87 přítomných členů známého vídeňského pedagoga Petra Bílku. Dále bylo zvoleno 9 členů výboru, funkci knihovníka začal vykonávat František Bartoš. V té době měl spolek 102 členy, knihovna vlastnila 75 svazků a 16 časopisů. Stanovy spolku obsahují 28 paragrafů a hned v prvním uvádějí: „Účel spolku jest čtení, hovor a zábava společenská.“
1866
Spolek vyvíjí bohatou doprovodnou činnost a stává se centrem veškerého kulturního dění v Boskovicích, organizuje ochotnické divadlo a sborový zpěv. Z tohoto důvodu mění svůj název na "Čtenářský a zpěvácký spolek slovanský Velen v Boskovicích".
1881
Sídlem spolku se stává "Panský dům" (dnes Záložna). Tam, jak lze při absenci dobových dokumentů předpokládat, přesídlila i knihovna Velenu. V této době vzniká řada nových spolků, v Boskovicích bychom jich napočítali dvanáct. V jejich vedení jsou nejednou bývalí členové „Velena“, jenž byl úředně vymazán ze spolkového katastru OÚ Boskovice až roku 1926.
1890
Za blíže neobjasněných okolností vzniká - zřejmě přeměnou původní knihovny Velenu - nový spolek "Obecná knihovna v Boskovicích", jejíž "Knihovní řád" nese datum 17. 2. Podle tohoto řádu se knihy půjčovaly každou neděli od 11 do 12 hodin v místnostech spolkových. Podle pramenů z roku 1904 měla knihovna v tomto období 1.200 svazků a spolu se školou se starala o výchovu a vzdělání. Do fondu Obecné knihovny časem pravděpodobně přibyly také knihy několika spolkových knihoven. Ve fondu dnešní Městské knihovny jsou dosud knihy označené razítky dvou dalších boskovických spolkových knihoven. Byla to Orelská knihovna a Katolická beseda Svornost. Spolková knihovna Svornosti byla po vybudování Katolického domu r. 1899 umístěna v jeho prvním poschodí v rohové místnosti s balkonem nad vchodem do restaurace (dnes KZMB).
Po vzniku prvního knihovnického zákona v roce 1919
Činnost obecních knihoven před vznikem Československé republiky probíhala spontánně, nebyla regulována žádným zákonem. Teprve 22. července roku 1919 byl přijat zákon č. 430 o veřejných obecních knihovnách. Každá obec byla povinna zřídit obecní knihovnu a financovat ji podle počtu svých obyvatel. Na základě tohoto zákona vzniká v českých zemích soustava okresních a obvodových knihoven, jejichž úkolem bylo rozesílat do obcí vyžádané putovní soubory knih. V okrese Boskovice byly založeny dvě okresní knihovny. V Boskovicích (pro soudní okres Boskovice) a v Kunštátě (pro soudní okres Kunštát).
1921
Knihovna se stěhuje z budovy gymnázia do prvního patra bývalé židovské školy, dnes Židovský obecní dům. V lednu 1921 existovaly v Boskovicích dvě knihovnické instituce, jak o tom svědčí dvojice razítek Obecné a Obecní knihovny v Boskovicích v jedné a téže knize. Po sloučení obou knihoven se pro novou knihovnu užíval název „Městská knihovna a čítárna v Boskovicích“, jak dokládají otisky razítka v knihách a písemnostech. V roce 1922 měla Městská knihovna 246 čtenářů a 3464 svazků, z toho bylo 2 320 knih zábavných, 726 naučných, 388 čísel (nikoli titulů) časopisů a pouhých 30 knih pro mládež.
1926
Právně zaniká spolek "Velen".
1929
V Boskovicích byla zřízena Riegrova okresní knihovna, která měla každoročně půjčovat proměnlivé soubory asi 20 – 30 svazků do malých a chudých obcí Boskovicka. Ministerstvo školství a národní osvěty darovalo pro tuto knihovnu soubor knih, také spolek Svatobor věnoval knihy v hodnotě 3 000 korun. Knihovna začala plnit svůj úkol v zimě 1930–1931 a půjčovala do 21 obcí 347 svazků knih. Knihovníkem byl odborný učitel na měšťanské škole v Boskovicích Pavel Šlahúnek.
1931
Knihovník Riegrovy knihovny žádá Okresní úřad v Boskovicích o přidělení prostor v budově okresního úřadu, skříň na knihy, roční příspěvek na koupi knih aj., ale všechny jeho požadavky byly zamítnuty. Teprve po dalším zřejmě nepříjemném jednání se okresní úřad uvolil přispívat na tuto Okresní Riegrovu knihovnu ročním příspěvkem 1000 korun. Ve stejném roce dostává knihovna další knihy od ministerstva, ve fondu má tak téměř 500 svazků. Roku 1937 měla Riegrova knihovna 559 svazků beletrie, 143 naučných knih; půjčovala do 47 obcí, čtenářů bylo 718, výpůjček 2290.
1936
Do tohoto roku byl knihovníkem městské knihovny Jan Schubert, po něm nastupuje Josef Dudek. Půjčovalo se v 1. poschodí domu č. 11 v Bílkově ulici.
Protektorátní léta
Pro knihovny, které představovaly důležitý článek v boji proti nacistické ideologii a v upevňování národního uvědomění, byla protektorátní léta velmi těžkým obdobím.
1939
Knihovna se stěhuje do vlhkých suterénních prostor gymnázia. V roce 1943 jsou tu dokonce zazděna okna, prostor pravděpodobně sloužil jako letecký kryt. Místnosti nemohly být řádně větrány, knihy byly zachváceny plísní a nábytek dřevomorkou. Informaci o zaměstnancích nacházíme v knize Jaroslava Bránského „150 let veřejné knihovny V Boskovicích“, kde se uvádí: „Ministerstvo školství a národní osvěty výnosem č. 146.303/39-IV/4 z 5. prosince 1939 přidělilo Městské knihovně v Boskovicích na místo knihovníka poručíka Pavla Ševčíka. Tím se měla vyřešit záležitost Josefa Dudka, štábního kapitána čs. legií, z protektorátního hlediska nevhodného pro tuto funkci. Ale městská rada rozhodla na návrh Knihovní rady, aby jako knihovník zůstal ve své funkci Josef Dudek a Pavel Ševčík byl přijat jako tzv. státní knihovník“.
1940
Poprvé se objevuje zmínka o Městské knihovně v Kronice města Boskovic.
1941
Přibližně v tomto roce dochází k dalšímu přemístění do židovské čtvrti - do prvního poschodí bývalé židovské školy (dnes Židovský obecní dům). Kromě veřejné knihovny ve městě nadále existují knihovny spolkové, např. knihovna spolku Dělnický dům a knihovna Orla.
1943
Knihovna získává lepší prostory v budově „chlapecké školy“, dnes pracoviště Vyšší odborné školy a střední školy Boskovice, Komenského 1. V tomto roce provedl zemský knihovnický inspektor „úřední revizi knihovny“, ta však nedopadla příliš příznivě. V přípisu Zemské osvětové rady v Brně se píše: „Umístění knihovny ve staré škole v Komenského ulici je naprosto nedostatečné a města Boskovic nedůstojné. Městská rada by měla rozhodně co nejdříve pomýšleti na důstojnější umístění knihovny a čítárny, mají-li tyto instituce plnit své výchovné a kulturní poslání.“
Po 2. světové válce
1945
Po osvobození se knihovníkem stává Vojtěch Maňoušek ze Svitávky. Podle záznamu v protokole ze zasedání rady 7. 10. 1945 má knihovna oficiální název Veřejná městská knihovna a čítárna.
1947
Tohoto roku je prozatímním městským knihovníkem jmenován odborný učitel Miroslav Kothbauer. Ten zastupuje nemocného knihovníka Vojtěcha Maňouška v době jeho nemoci. Po odchodu p. Maňouška do důchodu jej Knihovní rada navrhuje Městskému národnímu výboru za jeho nástupce. Nový knihovník absolvuje čtyřtýdenní kurs knihovníků ve Šternberku. Jeho odměna činí 1800 Kč měsíčně.
1948
Ve druhé polovině roku se knihovna stěhuje do tří místností v 1. poschodí Panského domu (Záložna) na Masarykově náměstí. Funkci knihovníka nadále vykonává jako dobrovolnou činnost za měsíční peněžitou odměnu několika set korun odborný učitel Miroslav Kothbauer. K přestěhování došlo z důvodu opakovaných připomínek o nevyhovujících podmínkách knihovny v budově bývalé chlapecké školy na Komenského ulici. Na žádost o její nové umístění reagoval předseda MNV Rudolf Musil dopisem, ve kterém žádá, aby knihovník zařídil „laskavě urychlené přestěhování městské knihovny a čítárny do místností hotelu „Záložna“. Stávající místnosti knihovny budou dány k dispozici základní odborné škole.
1951
Po vzniku samostatného boskovického okresu byla knihovna ustanovena Okresní lidovou knihovnou. Další rozvoj knihovny, podporovaný dotacemi okresu, ale také ideologicky striktně řízený „v socialistickém duchu“ pod dohledem Okresního výboru Komunistické strany Československa, byl doprovázen nejen nárůstem knihovního fondu, ale také vyřazováním mnoha knih „nesocialistických“ autorů.
1955
Knihovníkem se stává Emil Boucník.
Druhá polovina minulého století
1960
Boskovice přestávají být okresním městem a tak se Okresní lidová knihovna v Boskovicích mění na Městskou lidovou knihovnu v Boskovicích. Další osud knihovny je závislý na financích okresu Blansko a Okresní lidové knihovny v Blansku. Ředitelem se stává dr. Karel Achrer. Ještě před jeho nástupem byla knihovna přestěhována do „Traplova domu" na náměstí. Nový ředitel se snaží povznést úroveň knihovny a obohatit ji o vzdělávací a kulturní aktivity. Karel Achrer zavedl v Městské lidové knihovně volný výběr knih. Každoročně apeloval, že umístění knihovny je nevhodné a nedostačující. Kromě ředitele byla v knihovně zaměstnána knihovnice a v roce 1963 přibyla díky delimitaci z Okresní knihovny v Blansku metodička Jitka Ševčíková (pozdější ředitelka Okresní knihovny v Blansku). Pečovala o cca 80 obcí na Boskovicku. Postavení Městské knihovny v Boskovicích bylo problematické: finančně ji dotovalo Město Boskovice z financí přidělených ONV Blansko, v odborných věcech byla knihovna podřízena Okresní knihovně Blansko až do roku 1993.
1961
O situaci v knihovně v tomto roce jsme dobře informování díky průzkumu, který provedli pracovníci brněnské Mahenovy knihovny. Umístění knihovny popisují takto: „Knihovna je umístěna v 1. poschodí budovy, která stojí na hlavním náměstí. Tři místnosti s tmavou předsíní a skladem jsou pro rozsah knižního fondu nedostačující – podlahy jsou pod tíhou regálů prohnuté. Všechny knihy jsou uloženy ve stejných, vysokých regálech. Protože v minulém roce byl přebalen celý knižní fond, působí bílé, lakované knížky velmi příjemně a čistě. V knihovně je zaveden rozhlas po drátě, časopisy jsou poutavě vystaveny na stojanu. Knihovna má ve svém rozpočtu stanovenu částku Kč 8.000 na nákup literatury. Protože byl ONV v Blansku snížen rozpočet, má i Městská lidová knihovna Boskovice nižší finanční dotaci na nákup: Kč 5.000, což je podle knihovnického zákona nepřípustné, neboť je to méně než 1 Kčs na 1 obyvatele.“ Ze zprávy se nadále dovídáme, že půjčovní doba je v pondělí 8–20 hodin, v ostatní pracovní dny 8–17 hod. Knižní fond podle přírůstkového seznamu dosáhl čísla 9972 jednotek. Čtenářská legitimace stojí na rok 2 Kč, poplatek za půjčení jedné knihy na 14 dní činí 20 haléřů. Metodicky zahrnuje 7 okrskových knihoven, celkem asi 80 lidových knihoven. Knihovna má krajské uznání a je třeba ji do dvou let připravit na uznání ministerstva.“
1967
V čele knihovny stojí paní Hana Vičarová, která pak působí ve funkci ředitelky knihovny 26 let.
1970
Boskovická knihovna je střediskovou knihovnou pro 13 obcí z nejbližšího okolí. V těchto malých knihovnách vykonává metodickou činnost a půjčuje soubory knih. Fond činí 25 000 svazků, roční výpůjčky činí 58 395 svazků. Při knihovně pracuje několik let dětský čtenářský kroužek.
Knihovna na v Panském dvoře na Hradní ulici
1976
Vzhledem k statickému stavu Traplova domu, byla nutnost přestěhování knihovny stále naléhavější. Proto se v červnu 1976 přestěhovalo do již zrekonstruované části jižního křídla Panského dvora alespoň dětské oddělení. Mělo zde k dispozici celkem 115 m², z toho výstavní prostory 50 m², půjčovna 57 m², kancelář 8m². Ve stejné době užívalo dospělé oddělení, které zůstalo v Traplově domě na náměstí, plochu 116 m².
1983
Na jaře r. 1983 vítá čtenáře na Hradní ulici celá knihovna. Stěhovalo se vlastně i dětské oddělení, které na Hradní již fungovalo 7 let. Prozatím však v jiném křídle. V rozsáhlých arkádách získává knihovna prostory pro výstavní činnost. Ředitelka knihovny Hana Vičarová byla navíc amatérskou výtvarnicí a měla k výtvarnému umění hluboký vztah. Díky těmto okolnostem se z knihovny stává známé a vyhledávané výstavní místo. V letech 1983 až 1996 zde bylo instalováno 36 výstav, na kterých se notně podílel PhDr. Jaroslav Bránský.
1985
Knihovna dostává čestné uznání Ministerstva kultury ČSR.
Po roce 1989 dochází k rozpadu centralizovaného systému
1992
V listopadu 1992 žádá Městský úřad Boskovice o převedení knihovny do své správy delimitací z Okresní knihovny v Blansku. Okresní shromáždění v Blansku ruší 4. prosince 1992 Okresní knihovnu v Blansku ke dni 31. března 1993. Metodické oddělení končí svoji činnost k 31. prosinci 1992.
1993
Od 1. ledna 1993 funguje Městská knihovna jako samostatná příspěvková organizace, jejím zřizovatelem je Městský úřad Boskovice. Knižní fond čítá se sedmi pobočkami 63 968 knih. Bylo nakoupeno 3 296 knih. Počet čtenářů 2 502, výpůjček (jen MěK) 91 463 knih. Čtenářský kroužek pracující při knihovně získává čestné uznání v soutěži Albatrosu.
V roce 1993 je do funkce ředitele jmenován PaedDr. Oldřich Kovář.
1997
Začátkem roku dochází zatím k poslednímu stěhování knihovny. Od května 1997 poskytuje služby v provizorních prostorách na náměstí 9. května v budově bývalého Městského úřadu.
1998
V lednu tohoto roku se začíná pracovat v automatizovaném knihovním systému Lanius. Do systému je zpětně vkládán celý knihovní fond a všechny nově zakoupené knihy. V tutéž dobu je ve studovně pro dospělé uveden do provozu první počítač s připojením na internet.
1999
31. května je knihovna sloučena s Kinem Boskovice, Městským kulturním střediskem a Městským informačním střediskem v jeden celek - Kulturní zařízení města Boskovice. Ředitelem je jmenován PaedDr. Oldřich Kovář a vedoucí knihovny se stává dosavadní zástupkyně ředitele knihovny Jitka Moráňová.
2004
Je dokončena automatizace knihovny, 1. dubna začíná půjčování knih přes automatizovaný knihovní systém LANIUS. V témže roce spouští knihovna své první webové stránky s on-line katalogem.
2007
V srpnu přecházíme z AKS LANIUS na modernější CLAVIUS. V této době mohou čtenáři využít 3 PC s připojením na internet v dětském oddělení a 4 PC ve studovně.
2010
Do fondu knihovny jsou zakoupeny první audioknihy.
2011
Vedoucí knihovny Jitka Moráňová odchází do důchodu. Na pozici vedoucí působila 12 let, v knihovně byla zaměstnána celkem 39 roků. I po svém odchodu do důchodu pomáhala zajišťovat chod Klubu seniorů a ochotně zastoupila v půjčovnách, kdykoli to bylo potřeba.
1. 9. se vedoucí knihovny stává Miroslava Jurdičová.
2012
V půjčovnách jsou vyměňována dřevěná okna za plastová.
2013
Pokračuje výměna dřevěných oken za plastová, týká se to hlavně regionálního oddělení. V říjnu si připomínáme výročí 150 let Knihovny Boskovice. Koná se řada tematických akcí a vychází publikace Jaroslava Bránského „150 let knihovny Boskovice“.
Od r. 2013 se navzdory nouzovým podmínkám snažíme o pravidelné výstavy (například stará vydání knihy Babička, historické hračky, sbírky pohlednic a betlémů).
2014
V červnu je před oddělením pro děti otevřen Family Pointu.
Ve studovně a v dospělém oddělení je vyměněno nevyhovující osvětlení.
V prázdninových měsících probíhá revize fondu.
Od roku 2014 do roku 2017 nejsme knihovnou pověřenou výkonem regionálních funkcí. Tuto činnost vykonává MZK v Brně.
2016
Do haly před dospělé oddělení je instalována první knihobudka v Boskovicích.
V prosinci získáváme ocenění od Moravské zemské knihovny v Brně. Tato ocenění vyla udělena sedmi nejlépe pracujícím knihovnám Jihomoravského kraje.
2017
Od ledna je Městská knihovna Boskovice opět pověřena výkonem regionálních funkcí. Tentokrát nejen pro region Boskovicko, ale i pro Blanensko.
Začátkem března rozhoduje boskovická městská rada o umístění nové boskovické knihovny. Nové prostory pro knihovnu mají vzniknout na ulici Kapitána Jaroše přestavbou budovy ZZN, dnes prodejny nábytku Idyla a zahradnických potřeb Mountfield. Kromě dvou studií libereckých studentů architektury dostává radnice také návrh od jejich profesora a tehdejšího děkana Zdeňka Fránka, který je uznávaným architektem a boskovickým rodákem.
2018
Díky dotaci Ministerstva kultury VISK3 pracujeme od října v automatizovaném knihovnickém systému Tritius.
2019
V lednu se koná v zámeckém skleníku veřejné setkání k nové knihovně za účast architekta Z. Fránka. Umístění knihovny je stále v řešení.
V říjnu organizuje Knihovna Boskovice 15. ročník setkání knihovníků venkovských knihoven "Co venkovské knihovny umějí a mohou". Setkání se uskutečnilo v Boskovicích, Křtinách a okolí.
2020
Činnost knihovny je ovlivněna covidovou pandemií. Nekonají se plánované akce a půjčování je opakovaně buď zcela pozastaveno, nebo je provoz knihovny omezen.
2021
Do funkce ředitele nastupuje Mgr. Ondřej Dostál, Ph.D.
Knihovna získává dotaci Ministerstva kultury VISK3 na pořízení biblioboxu a na půjčování e-knih. Pro knihovnu se blýská na lepší časy. Město pokračuje v jednáních a konzultacích ohledně možné dotace na rekonstrukci budovy na ul. Kpt. Jaroše (dnes Mountfield).
Podrobně zpracovanou historii Knihovny Boskovice najdete v publikaci Jaroslava Bránského „150 let veřejné knihovny v Boskovicích“, která je volně ke stažení pod tímto článkem.
